Co skrývá archeologie

Archeologie je odedávna vědecká disciplína, která fascinuje mnoho lidí, od malých dětí až po ty nejstarší. Jedná se o obor, kde na základě faktů, ale i domněnek vstupuje člověk do říše starých dob, které se od těch dnešních mnohdy velmi lišily. Jelikož celkově s historií, a archeologií obzvlášť, jsou spojovány pohádky, pověsti a báje, je to svět, kde fantazie nebude zahálet. Tento vědní obor se stal motivem pro mnoho dobrodružných filmů. Není divu, na tomto poli bylo objeveno nespočet pozoruhodných zajímavostí.

              Jedním z posledních objevů, které měly význam, se stalo prohlížení mumie Amenhotepa I. pomocí nových digitálních technologií. Amenhotep I. byl egyptský faraon, který vládl přibližně v 16. století před naším letopočtem. Jeho vláda byla poměrně úspěšná a trvala asi 21 let. Po své smrti byl zbožštěn a pohřben pravděpodobně v Údolí králů v Egyptě, nalezen zde ale nebyl. Jeho ostatky byly téměř s jistotou přeneseny a ukryty v Dér el-Bahrí. Objev sarkofágu byl učiněn v roce 1881. Byl pozorně prozkoumán, ale jelikož se zachoval téměř nedotčený a krásně zdobený, nikdo se neopovážil jej otevřít, aby ho poškodil.

Až minulý rok byla mumie prohlédnuta pomocí trojrozměrné výpočetní tomografie (CT), aniž by se jí vědci vůbec dotkli. Bylo zjištěno, že byl v době úmrtí asi 35 let starý. Měřil 169 cm a pozoruhodné je to, že zuby měl ve výborném stavu. Při srovnání s původními objevy se dá říct, že je podobný svému otci. Oba měli podobně úzký nos i bradu a mírný předkus. Orgány kromě srdce a mozku byly před mumifikací odstraněny, jak ostatně bývalo zvykem. Jeho mrtvola ale nesla také několik zohavení, které byly pravděpodobně způsobeny vykradači hrobů. Dokonce i o jejich návštěvách ve hrobce faraona mohou svědčit historicky doložená fakta. Ač se archeologie může zdát již uzavřenou, stále má co nabídnout.