Bavíme se vespolek

Může to být třeba takzvaný fašank. Pokud netušíte, co to je, ráda vysvětlím. Je to vlastně masopustní oslava, která se však skrývá pod různými názvy. U nás na Mladcové se říkalo prostě „vodění medvěda“. Ale jinde se to nazývá právě fašank, ostatky, voráčky nebo končiny. Těch názvů je pochopitelně daleko více, vybrala jsem ty nejpoužívanější a nejčastější. Můžeme říci, že to všechno je prostě karneval. Což mimochodem pochází z italštiny a znamená to opuštění masa. Sledujete tu shodu? Fašank se slaví jako opuštění zimy a příchod jara, ale také jako doba hodování mezi dvěma bezmasými obdobími.

Tedy, dalo by se říci, že mezi dvěma půsty. Tento svátek se slaví mezi Vánocemi a jeho začátek je pevně dán na šestého ledna. Tedy, hned po Třech králích. Konec není dán přesně a odvíjí se od toho, na kdy vyšly Velikonoce. Tak nám vlastně představuje období hodování mezi dvěma postními dobami. Kdysi dávno na každé vesnici byly stanoveny pravidla, podle kterých se to všechno dělo. V podstatě to bylo všude skoro stejné, ale v každém kraji a vsi byly nějaké odchylky. Co však bylo stanoveno přesně byly dny, které se nazývaly například „mastný čtvrtek“ nebo „bálové pondělí“.

Poslední tři dny oslav byla neděle, pondělí a úterý. Pak již byla popeleční středa, a to už se nesmělo maso. Kupodivu, štamprlička se dopoledne ještě mohla. Ale s mírou. Právě tyto tři dny se nazývají například „ostatky, fašank“ a zbytek viz výše. Největší veselicí byl průvod, ve kterém musel být medvěd, tedy alespoň na Slovácku a Valašsku a pak třeba cikán nebo Turek. Tento průvod procházel vsí a do košíčku jim občané dávali dary. Tu lahvinku vínečka, tamhle zase například koláčky, nebo lahvinku „halúzkovéj“. To se nejedlo a nepilo po cestě, ale až večer v hospodě, kde se tančilo a juchalo. Dnes se ještě někde podobné veselice pořádají, ale už to nebývá ono.