Dovolená u moře

Jedete letos dneska někam na dovolenou? Já ano. Já si totiž nedokážu představit, že bych byla jeden rok bez dovolené. A věřte mi nebo ne, ale já se celý pracovní rok těším na to, až si sbalím kufry a někam vypadnu. Nejraději vypadnu vždycky tam, kde je velké teplo a kde nemusím nic dělat. Takže samozřejmě logicky je to někde u moře. Moře mám ráda a moře zbožňuji už od malička. Taky si pamatuji svoji první návštěvu moře. Bylo by asi šest nebo sedm let. A jeli jsme tam s rodiči. Jel s námi ještě můj bratr a starší sestra. A musím říct, že jsme si to opravdu celé pěkně užili. Taky musím říct, že na dovolené jsme se pro prvně lekli slané vody. Jenom my děti jsme se lekly, maminka s tatínkem už věděli dávno, že moře je slané.

Samozřejmě že jo, už tam byli mnohokrát. Jenomže my děti jsem byly z toho tak paf, že jsme chvíli brečely. Nedalo se ale nic dělat a během chvilky už nám to bylo jedno. Během chvilky už jsme nebyly v moři a koupaly jsme se a dělaly jsme rachot a nechtěly jsme jít potom zpátky na hotel. Moc se nám tam líbilo. A já jsem si řekla, že tohle bude asi můj rituál.

Taky, že byl. Bez dovolené prostě nemůžu fungovat. Mám už malého syna, kterému je šest let. A už byl u moře dvakrát. A můj syn také miluje dovolenou u moře a tam, kde si může odpočinout a kde si může hlavně hrát. A já jsem strašně ráda, že syn moc rád v plave a má rád vodu. Protože sousedky syn nemá vůbec rád vodu. Proto oni si vůbec ani nemůžou dovolit si jet na dovolenou k moři. Oni raději jezdí někam na hory anebo na nějaké turistické výlety. Protože co by dělali u moře, když by se jejich jediný syn bál vod? Já si ale stejně myslím, že jejich syn se bojí toho, že voda je slaná, protože si taky pamatuji sebe, jak jsme byla v šoku. Ale dostala jsem se z toho a už bych moře za nic na světě nevyměnila. Moře je můj relax.