Tak (finanční) svět oplácí
Nevím jak vám, ale jestli se mi na naší zemi něco nelíbí, pak to spadá především do oblasti ekonomiky. Respektive politiky, jež je tu v ekonomické oblasti prováděna. A je mi při tom jen velice slabou útěchou, že si tak počínají možná dokonce všechny státy, že nejsme výjimkou. Ale jak říkám, fakt, že se neodlišujeme od ostatních, mne nikterak mimořádně neutěší.
Aby bylo hned zkraje jasno – nemíním si tu stěžovat na svoji chudobu, protože chudý nejsem. Nechci si stěžovat na to, že není přáno jiným, protože jsem přesvědčen, že by měl být každý způsobilý člověk svého štěstí strůjcem. Nechci si tu stěžovat na to, že nejsme vždy a všude férově odměňováni za to, co poskytujeme ostatním.
Prostě bych si tu rád vylil své srdce, bolící z nespravedlnosti jiné, jež se dotýká víceméně každého z nás, kdo vlastní, vlastnil nebo bude vlastnit peníze. Bez ohledu na jejich množství a zdroj, z něhož je má.
Maličko teď odbočím. Představte si pár modelových situací.
1) Došel mi doma chleba. Zaskočím tedy k vám coby svým potenciálním dobrým sousedům. S prosíkem. Půjčte mi půl bochníku chleba. Zítra zajdu do obchodu, koupím jiný a přinesu vám ho zpět. Vy nejste zítra doma? Tak vám místo té půjčené půlky chleba přinesu za týden, až tu budete, čtvrtku. Ani za týden tu nebudete? Tak vám to vynahradím za měsíc. A dám vám místo té půlky jen jeden krajíc. Anebo se s vámi vyrovnám za rok a za ten půjčený chleba ode mne dostanete pár drobků. COŽE? VÁM SE TO NELÍBÍ? VÁM TO NEPŘIPADÁ NORMÁLNÍ A FÉR?
2) Napadl nám venku sníh. Mám službu na úklid chodníku, jenže mám zrovna nohy v sádře a nemůžu to udělat. Prosím, sousede, odkliďte ten sníh z celého chodníku tentokrát za mě. Až vy budete mít za rok službu, vyrovnám se s vámi tím, že za vás uklidím půl chodníku. A kdyby zrovna nebyl sníh, uklidím za vás za dva roky jenom pár metrů. Nebo za tři roky jenom pár centimetrů. COPAK? VÁM SE NELÍBÍ ANI TATO NABÍDKA?
3) Dobrý člověče, právě mi došly peníze. Půjčte mi prosím stovku, zítra vám místo ní vrátím padesátikorunu. Nebo pozítří desetikorunu. Nebo vám z toho za měsíc nedám nejspíš nic, protože haléře byly zrušeny. PROČ MI NEPŮJČÍTE, I KDYŽ MÁTE? A PROČ SE TVÁŘÍTE TAK KYSELE?
Už jste z těch pár příkladů vyrozuměli, co se mi nelíbí? Možná ano. Tím, co se mi příčí, je inflace. A dvojnásob ta našimi novodobými politiky uměle vytvořená takzvaná „zdravá inflace“.
Protože každý z nás dostává za práci peníze. Peníze, jež označují, jakou má naše práce pro ostatní hodnotu. A vážně se mi nelíbí, když penězi vyjádřené zásluhy postupem času ztrácejí na významu. TAKOVÉ POSTUPNÉ ZAPOMÍNÁNÍ NA TO, CO JSME UDĚLALI PRO OSTATNÍ!
Tak (finanční) svět oplácí.